Stanovisko Ing. Vladimíra Bureše – člena výboru Asociace společného stravování
Musí se dítě v MŠ účastnit školního stravování? Má MŠ povinnost zajistit dítěti dietní stravování?
Vyhláška 107/2005 Sb. o školním stravování, §4:Je velmi rozšířený názor, že dítě v MŠ se musí účastnit školního stravování. Ve vazbě na dietní stravování jsem začal dostávat dotazy, zda má MŠ povinnost zajistit dietní stravování, přestože dle vyhlášky o školním stravování nemusí. A hlavně jak to má udělat, když na realizaci dietního stravování nemá podmínky ani peníze. Tak jsem se pustil do podrobnějšího zkoumání školského zákona a navazujících vyhlášek. Ve školském zákonu jsem o povinnosti se stravovat v MŠ nenašel ani zmínku. Pokračoval jsem studiem vyhlášky o školním stravování.
(3) Dítě v mateřské škole má právo denně odebrat
a) oběd, jedno předcházející a jedno navazující doplňkové jídlo, je-li vzděláváno ve třídě s celodenním provozem,
b) oběd a jedno předcházející doplňkové jídlo, nebo oběd a jedno navazující doplňkové jídlo, je-li vzděláváno ve třídě s polodenním provozem,
c) hlavní a doplňková jídla podle odstavce 1 s výjimkou druhé večeře, je-li vzděláváno ve třídě s internátním provozem,
včetně tekutin v rámci dodržení pitného režimu.
Ten zvýrazněný text říká, že dítě má právo odebrat – tj. nemusí, není povinno odebrat. Tedy vyhláška o školním stravování se v tomto směru chová naprosto shodně k dětem v MŠ i k žákům na vyšších stupních. Tak jsem se pustil do vyhlášky o předškolním vzdělávání.
Vyhláška 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání §4:
(1) Při přijetí dítěte do mateřské školy stanoví ředitel mateřské školy po dohodě se zákonným zástupcem dítěte způsob a rozsah stravování dítěte. Rozsah se stanoví tak, aby se dítě, je-li v době podávání jídla přítomno v mateřské škole, stravovalo vždy.
Našel jsem to. Ta zvýrazněná věta působí jako zjevný rozpor s vyhláškou o školním stravování – ne, že může odebrat jídlo, ale že musí. Odtud tedy plyne rozšířený názor, že dítě v MŠ se musí účastnit školního stravování vždy, když je ve škole. Po pečlivém studiu uvedeného textu ale docházím k závěru, že to tak není. Je to napsáno trochu jinak. Podívejme se na to znovu.
Vyhláška o školním stravování říká, že dítě může, ale nemusí, odebrat jídlo v rámci školního stravování. A vyhláška o předškolním vzdělávání v §4 odst. 1 nemluví o školním stravování, ale pouze o stravování. A to je širší pojem. A způsob tohoto stravování stanoví ředitel po dohodě se zákonným zástupcem – na rozdíl od školního stravování, kde je způsob určen vyhláškou 107/2005 Sb. Takže ředitel má v tomto směru naprostou volnost, jak se s rodiči dohodne. Jediné omezení má v tom, že se dítě nějak stravovat musí.
Zde se podle mne pamatuje na to, že děti v MŠ mohou mít nejrůznější stravovací omezení a návyky nebo i neschopnost pozřít určitá jídla. Nelze proto předpokládat, že se dítě bude vždy moci účastnit školního stravování. A proto může ředitel stanovit i zcela jiný způsob stravování, na kterém se s rodiči dohodne. A ta zvýrazněná věta neříká nic víc než to, že pokud ostatní děti v MŠ něco jedí, tak i dané dítě musí mít možnost ve stejné době něco jíst – tedy aby nebylo o hladu, aby mu nebylo líto, že ostatní děti jedí a ono ne, atd. A dosáhnout toho má ředitel tak, že se s rodiči na nějakém dále nespecifikovaném způsobu stravování dohodne.
Z toho plynou tyto závěry:
– Povinnost zajistit společné školní stravování (např. ve vztahu k dietám či k vegetariánské stravě) je v MŠ naprosto stejná jako v ZŠ – je dána pouze vyhláškou 107/2005 Sb., nikoliv vyhláškou 14/2005 Sb.
– V MŠ je navíc povinnost jakkoliv zajistit, aby dítě v MŠ něco jedlo. A rozsah a způsob je na dohodě ředitele s rodiči. Tj. pokud se např. dohodnou tak, že rodiče dítěti přinesou tři vlastní svačiny na dopoledne, na oběd a na odpoledne, pak je znění par. 4 vyhlášky 14/2005 Sb. naplněno.
– Dítě v MŠ tedy nemusí jíst to samé, co ostatní děti, nemusí se vůbec účastnit školního stravování dle vyhlášky 107/2005 Sb., pokud se rodiče s ředitelem dohodnou na jiném řešení.
To bylo pro mne dost překvapivé zjištění. Vůbec neodpovídalo obecně přijímanému názoru, že v MŠ se dítě vždy musí účastnit školního stravování. Tak jsem ještě požádal o názor nezávislého právníka s praxí ve veřejné správě. Ten můj názor potvrdil a ještě doplnil.
Vyjádření právníka
Ano, Váš závěr je správný. Jde především o to, že vyhláška č. 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání je vztahu k vyhlášce č. 107/2005 Sb. o školním stravování, obecným předpisem, který nestanovuje podmínky školního stravování ani v MŠ. Toto je zcela jasně stanoveno v § 4 odst. 2 vyhlášky 14/2005 Sb.: Organizace a rozsah školního stravování dětí a úplata za školní stravování se řídí zvláštním právním předpisem.
Ano, je tedy povinností, aby se dítě v MŠ stravovalo vždy, nikoliv však bezpodmínečně v rámci školního stravování, např. jak sám uvádíte, může se stravovat vlastním jídlem doneseným z domova.
Závěr
Je vidět, že některé problémy školního stravování lze vyřešit pečlivým studiem zákonů a vyhlášek a využitím všech možností, které nám zákony umožňují. Problém z úvodu článku s dietní stravou může ředitelka řešit více způsoby. Může se dohodnout s rodiči, že budou dítěti nosit svačiny. Může po dohodě s rodiči sama zajistit nákup vybraných potravin (např. dietních sucharů, rohlíků, atd.) s tím, že náklady rodiče uhradí. Může vymyslet kombinované řešení, kdy se využijí nějaké produkty ze školní jídelny a doplní se o donesené či nakoupené potraviny. Těch řešení může být více. Podstatné je, že způsob stravování vyhláška nijak neomezuje – je to na dohodě ředitelky s rodiči. A protože se nejedná o školní stravování dle vyhlášky 107/2005 Sb., nemusí zvolené řešení plnit ani spotřební koš, ani nemusí dodržet finanční normativ. Zůstává jediná povinnost – dítě musí něco jíst.
Ing. Vladimír Bureš, člen výboru Asociace společného stravování
